Svěže zelené noky.

Jak všichni z nejmenovaného filmu víme, noky se vyznačují především tím, že jsou slizké po celém svém povrchu a ty domácí jsou prostě nejlepší. To je nepochybně pravda, protože různé druhy gumových hroud, které si můžete koupit v obchodě, jsou většinou cementová strava pro odvážné. Udělat si noky doma možná vypadá složitě, ale nijak těžké to není. Takže plus pro vás – budete před svými hosty vypadat jako superhrdina v zástěře, ale přitom vám to zabere jen pár minut času. Lanýž má rád variantu, kdy se do těsta přidá tvaroh nebo ricotta, protože jsou noky o poznání lehčí a mají svěží chuť, kterou v této variantě ještě podpoří čerstvý baby špenát. A upravit se pak dají různě – já jsem je opekla na pánvi s trochou másla, kousky pršutu a přidala posekanou rukolu. Zkuste, třeba vám taky zachutnají.

INDEX LENOSTI: středně akční lanýž

INDEX HLADU: střední, hlad ukojím do 40 minut. 

Co je potřeba (pro 4 lanýže):

Na noky:

400g listového baby špenátu

250g měkkého tvarohu (takový ten obyč v papíru), případně ricotty

70- 100g hladké mouky

2 veselá vejce

100g másla

špetku muškátového oříšku

utřený stroužek česneku

sůl

Na dochucení noků v této variantě:

100g pršutu nebo jiné sušené šunky, pancettu nebo cokoliv toho typu

dvě hrsti rukoly

drcený nebo strouhaný parmezán

trochu másla a olivového oleje

pepř

Co s tím:

Baby špenát spařte ve velké míse nebo v cedníku. Propláchntěte studenou vodou a dejte si záležet, abyste z něho vymačkali veškerou vodu. Pak ho nasekejte najemno a dejte do mísy. Ke špenátu přidejte tvaroh, dvě vejce a rozpuštěné máslo a vypracujte co nejhladší těsto. Pak osolte, přidejte muškátový oříšek a promíchejte. V tuto chvíli je těsto hodně řídké. Začněte postupně přisypávat mouku a zpracujte těsto tak, aby vznikla vláčná hmota. Je možné, že mouky budete potřebovat víc, závisí to na vlhkosti špenátu – pokud v něm zůstalo hodně vody, budete potřebovat víc mouky a naopak.

Odložtě těsto na chvilku do ledničky, trochu ztuhne. Mezitím si připravte větší hrnec s osolenou vodou a dejte vařit. Tvořit noky můžete několika způsoby – jde to lžící, kterou doporučuji obalit v potravinářské fólii – naberete trochu těsta a to pak vhodíte do slané rvoucí vody (bacha, voda musí jen lehce bublat, ne vřít klokotem). Druhou cestou je, že si na pomoučeném válu vyválíte z části těsta cca 3cm tlustého hada a krájíte ho na souměrné kousky, které pak házíte do vody. Zálěží na vás, co vám přijde lepší, já mám radši druhý způsob, ale víc se při něm zasviníte.

Noky vařte na nižším- středním plameni pár minut, dokued nevyplavou na povrch. Pak je ve vodě ještě minutku nechte a můžete je buď servírovat, nebo v mém případě ještě opéct na pánvi.

Zelená, kam se podíváš.

Na té si rozpusťte kousek másla a opečte na něm kousky pršutu. Vhoďte noky, chvíli opékejte, přidejte rukolu nasekanou na větší kousky, opepřete a na závěr posypte drceným parmezánem. A je hotovo, obžerství může začít.

PS. Pokud uděláte těsto pro 4 lanýže, ale celé ho nespotřebujete, stejně jako Lanýž, nevadí. Těsto v lednici vydrží a noky se hodí i jako příloha, kterou můžete zužitkovat v nadcházejících dnech, případně si je můžete připravit další den v jiné variaci.

Carpaccio z hovězí svíčkové

Hovězí carpaccio je v mnoha směrech geniální předkrm. V první řadě proto, že jeho přípravu zvládne i kdejaké vohráblo, když mu dáte do ruky správnou paličku na maso. A v druhé řadě proto, že je živým důkazem, že ty nejlepší věci vznikají vlastně úplnou náhodou.

Nevím, jestli je příběh o vzniku carpaccia pravda, ale každopádně je roztomilý. Prý v padesátých letech přišla do jedné benátské restaurace hraběnka, které doktor zakázal jíst tepelně upravené maso a všechny tataráky už jí lezly i ušima. A tak poprosila tamního šéfkuchaře, nějakého Giuseppe Ciprianiho, aby jí nachystal ze syrového masa něco netradičního. Ten vzal flák svíčkové a vytvořil první carpaccio, které paní hraběnku samozřejmě nadchlo (no ještě aby ne, že). A pak nadchlo i všechny ostatní hosty a postupně i všechny milovníky hovězího v Itálii, po celé Evropě a po celém světě. Pohádka by mohla končit větou „a pokud se neužrali, žerou ho dodnes“.

A proč carpaccio? Prý měl v době návštěvy paní hraběnky v restauraci zrovna v Benátkách výstavu Vittore Carpaccio – italský renesanční malíř, Belliniho žák, který nicméně vypadal spíše asketicky a tak pravděpodobně Giuseppe inspiroval spíše barvami jeho obrazů, než drsně vypadající Vittorovou sánkou z jeho autoportrétu. Nicméně se mi líbí, že i skoro pět set let po vaší smrti po vás někdo pojmenuje jídlo, to už je jedno proč.

Tak šup do nejbližšího dobrého řeznictví a hurá na tohle jídlo s krásným příběhem.

INDEX LENOSTI: líný lanýž

INDEX HLADU: nízký, příprava tak 15 minut.

Co je potřeba: 

asi 250g hovězí svíčkové (já kupovala v řeznictví Robertson, které doporučuju, ale seženete samozřejmě i jinde)

olivový olej

citronová šťáva

rukola

případně čerstvé žampiony nebo musím doporučit samozřejmě lanýže (dobrý je i lanýžový olej, pokud máte, dá se smíchat s olivovým na zálivku)

cca 100g parmezánu vcelku

mletá hrubozrnná sůl, mletý pepř

Nádobíčko:

malá dřevěná palička na maso, bez hrotů

potravinová fólie

Co s tím:

Některé recepty dělají carpaccio tak, že si maso okořeníte, obalíte fólií a dáte do mrazáku trochu zmrznout. Nevím, co je na tom postupu tak lákavého, protože zmrzlé maso se blbě krájí, pokud dáte plátky přes sebe, tak vám na talíři přimrznou k sobě a před servírováním je musíte nechat povolit. Kdo chce, klidně ať mrazí, já radši postup s paličkou.

Vezměte si flák svíčkové a odkrojte z ní tenké plátky, tlusté cca pár milimetrů. Položte si jeden na dřevěné prkénko, přetáhněte fólií a pomocí paličky zlehka přes fólii vyklepte do tenka. Fólii sundejte, maso rukama smáčkněte do hroudičky, opět přetáhněte fólií a znovu lehce paličkou vytvořte tenoučký plátek. Pokud chcete mít estetickou nádheru, můžete pomocí vykrajovátka okrojit okraje, já na to většinou kašlu, škoda masa.

Carpaccio v detailu

Na talíř si nakapejte pár kapek olivového oleje a plátek umístěte na talíř. Takhle si vyklepejte a na talíř naskládejte množství na jednu porci, takže třeba tak čtyři nebo pět plátků, ale záleží na vašem hladu.

Olej si smíchejte s trochou citronové šťávy, pokapejte s ním své carpaccio, osolte a opepřete. Na vrch natrhejte trochu rukoly a hoblinky parmezánu, případně ještě na plátky pokrájené žampiony nebo lanýže.

A teď už nezbývá, než se cítit jako hraběnka na dietě a užívat si to.

Salát z červené řepy s kozím sýrem

Červená řepa je úžasná zelenina. Nejen, že patří do čeledi laskvacovitých, což se mi jako název moc líbí, ale má celou řadu léčivých účinků. Řepná šťáva je skvělá na různé detoxikační kůry, čistí játra (takže výborná na sezónu vánočních večírků nebo společensky náročné festivaly), působí proti kornatění tepen, má vysoký obsah vitamínů a navíc ještě skvěle chutná a má širokou škálu využití v kuchyni.

Je vynikající jako příloha k různým masům, můžete z ní dělat všelijaké saláty nebo ji sterilovat a schovat si ji na studené zimní měsíce. Pokud máte zrovna před výplatou, má řepa ještě jednu výhodu – stojí opravdu pár korun.

Já jsem k večeři udělala salát z pečené řepy, třeba vás taky zaujme, je totiž snadný a přes léto je skvělý i jako lehká večeře.

INDEX LENOSTI: Velmi líný lanýž

INDEX HLADU: střední, příprava pár minut, pečení a chladnutí asi dvě hodiny.

Co je potřeba:

Dvě větší červené řepy

Čerstvý kozí sýr

Trochu rukoly

Pár vlašských ořechů

Šťáva z půlky citronu a pomeranče

Sůl, pepř, olivový olej, balzamikový ocet, trochu medu

Co s tím:

Troubu vyhřejte na 170 stupňů. Řepy důkladně omyjte od hlíny a svinčíku, vezměte si alobal, řepu položte na alobal, přilijte k ní trochu oleje a do alobalu pořádně obalte. Ideálně tak dvěma vrstvami, důležité je aby z ní neunikala šťáva a nevysoušela se.

Řepy v alobalu strčte do trouby a pečte alespoň hodinu a půl, že je řepa hotová poznáte nicméně jednoduše – zkuste do ní zapíchnout špejli nebo párátko a pokud půjde bulva snadno propíchnout, je už řepa dostatečně měkká a tím pádem hotová.

Nechte řepy vystydnout. Pak je snadno oloupete a odřízněte tvrdé části. V mističce si připravte zálivku – trochu olivového oleje, balzamikový ocet, trochu citronové a pomerančové šťávy, trochu medu, osolte, opepřete a dobře pomíchejte.

Do misky si řepu nastrouhejte na mandolíně (nebo nakrájejte nožem na plátky / menší kusy) a promíchejte se zálivkou, nechte chviličku marinovat. Na hluboký talíř si dejte rukolu, na ni červenou řepu, navrch nadrobte kozí sýr a posypte oříšky.