Matchamisu = tiramisu ze zeleného čaje.

Matcha je japonský zelený čaj, který je pozoruhodný především tím, že jde o jemný zelený prášek. Pěstování matcha čaje se od toho běžného hodně liší – rostlinky se zastiňují, takže během růstu k nim proniká jen omezené množství světla a jsou nuceny produkovat více chlorofylu. Z čehož ve výsledku profitují naše zchátralá středoevropská těla, protože matcha má vysoký obsah očistných látek.

Můžete si samozřejmě udělat matcha čaj v čisté formě a tím podporovat zdraví, ale to nebude dnešní případ. Lanýž se rozhodl vyzkoušet, co všechno se dá udělat s kouzelným zeleným práškem, když ho přimícháte do krémového dezertu. Výsledkem je tiramisu ze zeleného čaje, zkráceně třeba matchamisu.  Postup přípravy je obdobný, jako u běžného tiramisu, jen vynecháte alkohol a kakao nahradíte čajem.

 INDEX LENOSTI: středně akční lanýž

INDEX HLADU: vysoký, hlad ukojím po několika hodinách (tuhnutí dezertu).

Co je potřeba (pro 4 lanýže):

cukrářské piškoty – množství přiměřené na 4 mističky, cca 12 – 16.

250g mascarpone

300ml smetany ke šlehání

10g vanilkového cukru

2 polévkové lžíce matcha čaje

4 veselá vejce

50g třtinového cukru

Co s tím:

Začneme přípravou matcha čaje. Do misky si nasypeme čajovou lžičku čaje, zakápneme trochou studené vody a rozpatláme na jednolitou pastu. Ohřejeme si v rychlovarce vodu na cca 85 stupňů a zalijeme čaj tak deci a půl horké vody. Pak se chopíme buď malého šlehače nebo takového toho bambusového smetáčku, který má doma kdekdo, protože ho dávali k čaji zadarmo, ale nikdy jste ho na nic nepoužili. No a čaj rychle šleháme, až na povrchu vzniknou bublinky a rozpustí se zelená hmota na dně. Dáme na chvilku stranou.

Na sporáku si nachystáme vodní lázeň – miska by se neměla dotýkat hladiny vody. Do misky na vodní lázeň dáme 4 žloutky a přidáme třtinový cukr – pomalu šleháme, dokud nevznikne tmavě žlutá hustá pěna a vejce neprojdou slabou tepelnou úpravou – šleháme alespoň 15 minut.

Žloutkovou pěnu přelijeme do mísy a postupně do ní zašleháme mascarpone. Vyšleháme si šlehačku a přidáme do směsi, osladíme vanilkovým cukrem a na závěr do směsi zašleháme polévkovou lžíci matcha čaje – měla by vzniknout hladká hmota zelené barvy.

Matchamisu v detailu.

Nachystáme si mističky,  ve kterých budeme matchamisu servírovat – já si vybrala čtyři menší po jedné porci. Cukrářské piškoty vždy krátce namočíme v zeleném čaji a vložíme na dno mističky. Takhle pokryjeme dno mističek a zalijeme zelenou hmotou – pokud máte hlubší mističky, můžete udělat více vrstev. Nakonec zasypeme zlehka mističky zbytkem čajového prášku a dáme je do lednice ztuhnout alespoň na několik hodin, ideálně přes noc.

om nom nom..

Houbový nákyp.

Nevím jak to máte při houbaření  vy, ale dokud nepadne tma nebo neseberu poslední houbu v dosahu, tak mě z lesa nikdo nedostane. Když ale táhnete dva koše (záměrně nepíšu košíky, zdrobnělina na moje nůše příliš nesedí) plné hub, tak vzniká drobný logistický a kuchařský problém – co s nimi. V jednu chvíli jsem uvažovala, že bych si otevřela stánek a prodávala houby třeba na Hlavním nádraží, ale obávám se, že je to trestné. Tak prostě nezbývá, než je sníst. Pokud oplýváte větším než malým množstvím hub všemožného druhu a potřebujete je rychle zpracovat, je na to ideální houbový nákyp. Využijete do něj jak zbytky pečiva, tak nevídané množství hub, je rychlý, snadný a dá se konzumovat výborně teplý i studený se zeleninovým salátkem.

PS: Skvělé jídlo před výplatou, protože je opravdu za pár šupů, Láďa Hruška by zaplesal.

INDEX LENOSTI: líný lanýž.

INDEX HLADU: střední, hlad ukojím cca. za 40 minut.

Co je potřeba (pro 4-6 lanýžů):

cca 1 kg očištěných jedlých hub (podle tohoto množství pak:)

5 housek (klidně den dva starých)

4 vejce

3 stroužky česneku

trochu mléka

2 lžíce sušené majoránky, hrst posekané čerstvé petrželky

drcený kmín, mletý muškátový oříšek, sůl, pepř

Na přípravu hub:

1 velká cibule

lžíce másla

Co s tím:

Houby si pokrájíme na menší kousky, cibuli si pokrájíme najemno. Na pánvi si rozehřejeme máslo, opečeme cibuli do změknutí a přidáváme postupně houby, vše dusíme do chvíle, než houby zmenší objem a budou tepelně zpracované. Zasypeme drceným knímem a necháme trochu vychladnout. Troubu si předehřejeme na přibližně 170 stupňů.

Mezitím si do velké mísy nakrájíme housky na kostičky a zalijeme je mlékem, aby se nasákly a změkly. Promneme prsty, přidáme špetku muškátového oříšku a ze 4 vajec žloutky. Do mísy přidáme podušené houby a dochutíme majoránkou, prolisovanými stroužky česneku a posekanou petrželkou, osolíme, opepříme. Z bílků si vyšleháme sníh a něžně vmícháme do směsi.

Nalijeme do dortové formy, hlubokého plechu nebo prostě pečící nádoby, co je zrovna po ruce, a pečeme přibližně 30 minut, než je povrch zlatavý.

Houbový nákyp zblízka.

A je to! V Saturninovi sice teta Kateřina varuje, že houby nejsou vhodné pro staré lidi, ale tahle houbová žemlovka je vhodná docela určitě úplně pro každého, podle mého průzkumu zatím nikoho nezabila. Pokud vydrží do druhého dne (což se u Lanýžových stává zřídka), je výborná studená a dá se snadno transportovat na příklad na piknik.

]]> https://www.provinilylanyz.cz/houbovy-nakyp-dle-lanyze/feed/ 0 https://www.provinilylanyz.cz/spagety-carbonara/ https://www.provinilylanyz.cz/spagety-carbonara/#comments Thu, 30 Jul 2015 11:14:00 +0000 http://www.provinilylanyz.cz/?p=291

Špagety carbonara aneb lanýžův oblíbený baby food

Špagety carbonara možná vymysleli Italové, možná Američané a možná někdo úplně jiný. V každém případě se ale od té doby vaří po celém světě. Lanýž si  zároveň myslí, že tyto špagety musí mít nejvyšší popularitu ve vinařských regionech nebo tam, kde se prostě víc chlastá.
Takže pokud jste si minulý večer pořídili pár vrásek na játrech nadměrnou konzumací chutných alkoholických nápojů a máte dost co dělat, abyste zvedli hlavu z polštáře, pak jsou špagety carbonara přesně to, co potřebujete. Někdo sice chodí na kocovinu běhat, někdo se prolévá minerálkama, ale podle mě není nic nad kombinaci vajec, parmezánu, slaniny a špaget. Je to jednoduše balzám, na který navíc stačí, když se doplazíte ke sporáku jen na pár minut.

INDEX LENOSTI: líný lanýž

INDEX HLADU: nízký, hlad ukojím do cca 20 min

Co je potřeba (pro dva lanýže):

půl balíčku celozrnných špaget (nebo jakýchkoliv špaget, ale já používám celozrnné, chutnají výborně a ještě mám pocit, že je to zdravý).

asi 100g slaniny

parmezán a pecorino na strouhání

olivový olej

3 žloutky

sůl, pepř

Co s tím:

Špagety dáme vařit do dostatečného množství osolené vody podle návodu. Mezitím si nakrájíme slaninu na malé kostičky a na větší pánvi opečeme dozlatova. Žloutky vyšleháme se strouhaným parmezánem a pecorinem, dejte podle chuti, měla by vzniknout taková kašička. Uvařené špagety dáme do pánve, prohodíme se slaninou a případně přilijeme trošku vývaru z těstovin, takže ho celý při cezení špaget nevylévejte.

Špagetky v detailu.

Sundejte pánev z ohně, přilijte žloutkovou směs a pořádně promíchejte. Dejte na talíř a nastrouhejte na ně sýr, ať to vypadá tak uklidňujícím dojmem, jak to chutná.

]]> https://www.provinilylanyz.cz/spagety-carbonara/feed/ 0 https://www.provinilylanyz.cz/miso-polevka-se-soba-nudlemi-a-vejcem/ https://www.provinilylanyz.cz/miso-polevka-se-soba-nudlemi-a-vejcem/#comments Thu, 30 Jul 2015 11:05:59 +0000 http://www.provinilylanyz.cz/?p=294

Miso polévka s pohankovými soba nudlemi a vejcem

Miso pasty můžete dnes bez problémů pořídit více druhů. Stačí, když zajdete to asijského shopu nebo zdravých potravin. Já mám nejraději světlou miso pastu, miso shiro, která obsahuje nejméně soli, je také nejméně chuťově výrazná a při její výrobě se používá bílá rýže. Můžete si samozřejmě pořídit i chuťově výraznější mugi miso nebo genmai miso, které jsou více hnědé, ale já je prostě na polévku nemám tolik ráda a používám je víc při přípravě masa. Miso se dá používat různě, ale nejčastěji se s ním setkáte právě v polévce, kdy se přidává do vývaru, ve kterém jsou předtím povařeny další suroviny. Miso je výživné, plné vitamínů a pomáhá při vysokém cholesterolu i při různých detoxikačních kůrách. Hodí se jak na lehký oběd, tak i na brunch, kde si můžete udělat jen základní polévku s řasou a tofu a uvařit si k ní trochu lepkavé rýže.

Tato verze polévky je trochu výživnější, přidala jsem do ní pohankové soba nudle, které také seženete v každém obchodě s exotickými potravinami. A protože mám ráda vejce, přidala jsem nakonec jedno zastřené vejce, které se mi líbilo i tím, jak se krásně do polévky rozteklo, když ho rozmáčnete lžící. Nicméně do svého miso si každý může přidat, co má rád a svým charakterem se nějak k polévce hodí. Houby, kořenovou zeleninu, drůběží maso, hráškové lusky, fantazii se meze nekladou.

INDEX LENOSTI: líný lanýž

INDEX HLADU: nízký, hlad ukojím za cca 20 minut

Co je potřeba (pro 2-3 lanýže, podle hladu):

asi dvě polévkové lžíce miso pasty

0.75l zeleninového vývaru

dvě karotky

jedna porce soba nudlí

2 vejce

2 jarní cibulky

dvě lžičky sušené wakame řasy

cca 100g bílého tofu

trochu sezamového nebo rostlinného oleje

Co s tím:

Wakame řasy si na chvilku namočíme do vlažné vody. Ve větším hrnci si na trošce sezamového oleje orestujeme na kolečka nakrájenou karotku a zalijeme vývarem. Přivedeme k varu, pak vložíme soba nudle a vaříme přibližně 4-5 minut. Rozklepneme vejce (pokud nemáte moc praxe, rozklepněte si vejce nejdřív do skleničky a z té je pak do polévky přelijte). Přidáme na kostičky nakrájené tofu, wakame řasy a jarní cibulku a vaříme ještě tak dvě minutky a sporák vypneme. Na úplný závěr vlijeme miso pastu, kterou jsme si předtím zvlášť rozmíchali ve trošce polévky a jen zlehka zamícháme. Myslete na to, že miso by nemělo projít varem, takže ho opravdu přidejte jako poslední a polévku pak už nevařte.

Polévka detailně.

Toto je sice taková polanýžená variace na asijskou kuchyni, ale já ji mám moc ráda, hodí se na líná dopoledne, ale i po náročném pracovním dni, kdy potřebujete posilnit a trochu zahřát.

A jak jsem psala v úvodu, co do složek polévky se fantazii meze nekladou. Pokud nevíte, kde koupit miso a případně řasu nebo další složky, já vřele doporučuju Sushi obchod v pražské Michli, který má jak kamennou prodejnu, tak můžete nakoupit v jejich e-shopu.

Cuketová omeleta se sýrem feta

Nedávno si ze mě někdo dělal legraci, že jezdíme v létě „chalupařit“ do Řecka. Je pravda, že lemření na plážích severní Kréty se Lanýžovi hodně líbí a opakuje je každoročně, ale problém je v tom, že tam lemří většinou jen pár dní v roce. Neřekla bych, že tahle omeleta má vůbec něco společného s řeckou kuchyní (nemá), ale je mi to jedno. Pocit, když ji chroustáte v neděli ráno na sluníčku, je prostě letně fajn.

INDEX LENOSTI: líný lanýž

INDEX HLADU: nízký, nakrmím se do 15 minut

Co je potřeba (pro dva středně hladové lanýže): 

3 veselá vejce

střední cuketa (asi 300g)

jarní cibulka

150g fety

bazalka, oregano, hladkolistá petržel, případně trochu máty – dohromady tak hrst

sůl, pepř

olivový olej

Co s tím:

Cuketu omyjeme a nastrouháme na mandolíně do misky. Posolíme ji a chvilku necháme odležet, pak vymačkáme přebytečnou vodu. V hrnečku si rozšleháme vejce.

Na pánvi si rozpálíme olej, do změnutí na něm opečeme na jemno nasekanou jarní cibulku. Přidáme cuketu a pár minut opékáme do křupava. Zalijeme vejci, zatřeseme pánví a objedem obracečkou okraje. ve chvílií, kdy jsou vejce na krajích hotová, ale ve středu ještě tekutá, pridáme nadrolenou fetu, zasypeme natrhanými bylinkami a osolíme (jen lehce) a opepříme.

Cuketová omeleta se sýrem feta

Ve chvíli, kdy je sýr změklý, ale vejce ještě nejsou ve středu tuhá, omeletu srolujeme. Nezbývá, než se chopit vidliček, nakrájet si chleba a pustit se do toho.

Rebarborový koláč s mátou

Pokud jste jako Lanýž a nemáte příliš rádi sladké, pak vám tento nakyslý koláček přijde možná k chuti. Je lehký, svěží, ovocný voní vanilkou a mátou. A zcela konvenuje s lanýžovou leností, protože je hotový za chviličku. Je to vlastně jen jednoduchý koláč z křehkého těsta a s náplní si můžete vyhrát podle chuti a fantazie.

INDEX LENOSTI: líný lanýž (index se zvyšuje, pokud budete dělat domácí těsto)

INDEX HLADU: nízký až střední, příprava asi 15 minut, pečení přibližně 35 minut.

Co je potřeba (líná verze):

Balíček těsta na křehký koláč

500g rebarbory

zázvor

hrst máty

1-2 vanilkové lusky

2 lžíce pampeliškového medu

1 lžíce javorového sirupu (pokud nemáte, dejte medu 3 lžíce)

3 lžíce hnědého cukru

125 g tučného tvarohu nebo ricotty

125 ml tučné zakysané smetany nebo créme fraiche, případně dobrého bílého jogurtu

3 veselá vejce

moučkový cukr na posypání

Co s tím:

Předehřejte si troubu na 180 stupňů. Koláčovou formu si vymažte nebo vyložte pečícím papírem a rozložte na ni těsto. Stejně jako u pečení quiche propíchejte těsto vidličkou, vyložte další vrstvou pečícího papíru, zasypte luštěninou a dejte do trouby na max. 10 min předpéct.

Omyjte, okrojte konce a rebarboru nakrájejte na kousky tak 2-3 cm, prostě tak aby vypadala hezky a dobře se žužlala. Dejte do misky, nastrouhejte na to kus čerstvého zázvoru, posypte cukrem, zalijte medem, sirupem a přidejte krst natrhané nebo nasekané máty. Dobře promíchejte. Nechte chvilku odležet.

V druhé misce si prošlehejte vejce s tvarohem a smetanou nebo jogurtem a přijedte zrníčka z vanilkového lusku (pokud nemáte, dá se použít vanilkový extrakt).

Vyndejte z trouby těsto, rozložte na něj rebarboru, zalijte tvaroho-vaječnou směsí a dejte zpět do trouby péct přibližně na 30-40 minut. Výsledek by měl být tuhý a zvrhu zlatavý. Podle toho, jak máte velkou koláčovou formu a jak je vysoká ovocná vrstva se může lišit doba pečení.

Rebarborový koláč po vyndání z trouby

Nechte vystydnout, posypte moučkovým cukrem nebo pokapte javorovým sirupem.

Ideální je koláč k odpolední kávě, ale i na brunch s mátovým čajem nebo bylinkovou limčou.

Nádivka se špenátem a kopřivami

Jasně, nádivka. V době Velikonoc asi nejběžnější součást svátečního jídelníčku a je jedno, jestli jste zrovna na návštěvě u babičky nebo slavíte Velikonoce s kamarády. Nádivku pečou všude. A je to dobře, protože každý na ni má svůj recept a proto je pokaždé trochu jiná a je neustále co objevovat. U nás doma nádovku pečeme vždy na velikonoční pondělí. Mám ji moc ráda, takže jsem se rozhodla, že se s vámi podělím o svůj recept.

Základem je bílé pečivo, vejce a nějaké uzené maso. Já přidávám špenát a kopřivy, trochu česneku a bylinky.

INDEX LENOSTI: líný lanýž

INDEX HLADU: střední, příprava cca 40 minut. 

Co je potřeba:

5 den starých housek nebo rohlíků

trochu mléka nebo smetany

200g uzeného masa nebo slaniny

trochu sádla

jedna cibule

5 vajec

sterilovaný hrášek (plechovka)

hrst čerstvých špenátových listů

hrst čerstvých mladých kopřiv

pažitka, petržel, libeček, tymián, muškátový oříšek

trochu česneku

Co s tím:

Pečivo nakrájíme na kostky a v míse pokropíme mlékem, aby změkly. Na pánvi si opražíme do zlatova slaninu nebo uzené maso s cibulkou. Přidáme k pečivu v míse. Pánev nemyjeme a rovnou na ni dáme špenátové lístky a kopřivy, prolisujeme k nim tak jeden nebo dva stroužky českeku a počkáme, až zmenší objem. Pak také přidáme k pečivu v míse.

Nakonec do mísy přidáme žloutky a z bílků vyšleháme tuhý sníh. Směs na nádovku v míse okořeníme, osolíme, opepříme, přidáme nastrouhaný muškátový oříšek a nasekané bylinky. Vmícháme sníh.

Směs dáme do pekáčku nebo můžete jako já použít jednoporcové mističky, které si vymažeme trochou sádla.

Dáme do předehřáté trouby na 180 stupňů na přibližně 20 minut, až je nádivka zvrchu zlatavá.

Nádivka z nadhledu.

Mňam.

Tamagoyaki = sladká japonská rolovaná omeleta.

Nebudu se vůbec tvářit, že něco vím o japonské kuchyni. V životě jsem v Japonsku nebyla a můj nejautentičtější japonský zážitek byl pravděpodobně holohlavý sushi chef v restauraci Miyabi a sledování japonských filmů ve filmovém klubu. Nicméně to mi nemůže zabránit ve vařících pokusech, že.

Jednou jsem v bentu k obědu našla tuhle boží věc, která by se dala shrnout jako „jak udělat tak jednoduchou věc, jako je vaječná omeleta tak, aby vypadala hrozně složitě.“ Jmenuje se Tamagoyaki nebo Tamago (což prý znamená v japonštině vejce, ale kdo ví, já teda ne) a jde o sladkou rolovanou vaječnou omeletu, kterou často potkáte jako součást sushi setů. Najdete na ni hromadu receptů, každý se trochu liší, ale skoro vždy jsou základem vejce, mirin (saké na vaření), a sójovka.

Po několika velmi esteticky nezdařilých pokusech se mi podařilo najíc cestu k uspokojivě vypadající rolce a tak se o ni chci s vámi podělit. Omeleta rozhodně stojí za vyzkoušení ať už jako efektní součást domácí sushi párty nebo jako šik víkendová snídaně.

INDEX LENOSTI: experimentující, ale mírně akční lanýž

INDEX HLADU: nízký, příprava asi 20 minut.

Co je potřeba:

3 veselá vejce

polévková lžíce světlé sójovky

polévková lžíce bílého cukru

dvě lžíce mirinu nebo saké.

špetka soli

sezamový olej na smažení.

Sójovka je konzumaci, množství dle chuti.

Nádobíčko:

pánev ( v asijských obchodech narazíte na hranaté pánve, které se na omeletu přesně hodí, ale klidně použijte normální kulatou pánev s nepřilnavým povrchem)

hůlky (jde to s nima fakt líp), případně dvě obracečky

rolovací bambusovou podložku na sushi

kuchyňskou utěrku.

Co s tím:

V misce si hůlkama rozšlehejte vejce, přidejte saké, cukr, sójovku  a špetku soli a rozmíchejte, až se vše spojí.

Na pánev si pomocí kuchyňské utěrky vymažte sezamovým olejem, měl by ho na pánvi být rovnoměrný, ale tenoulinký film. Vymazanou pánev rozpalte.

Jednu třetinu vaječné směsi nalijte na pánev ve velmi tenké vrstvě a pánví zakvedlejte, aby byla vrstva rovnoměrná. Pomocí hůlek objeďte okraje a trochu je uvolněte.

Číhejte na svoji omeletu, na cigáro se vyplatí jít později. Ve chvíli, kdy je omeleta od okrajů upečená a uprostřed ještě měkká, vezměte její okraj a pomocí hůlek ho rolujte směrem k druhému okraji pánve. Měli byste rolovat tak, aby výsledná rolka byla pevná, bez bublin uvnitř. Na okraji pánve vám vznikne vaječná rolka, nechte ji tam.

Zbylou část pánve vedle rolky opět vymažte pomocí papírové utěrky olejem a nalijte další třetinu vaječené směsi. Opakujte postup, zakvedlejte, aby se nepřichytila ke dnu, objeďte okraje a až bude opět propečená, hůlkami chytněte vaši rolku z kraje a narolujte na ni druhou vrstvu omelety a opět nechte na okraji pánve.

Znovu vymažte, nalijte třetí část vajec a opakujte postup, až vám na pánvi vznikne pevná žlutá rolka. Tadá, skoro hotovo.

Rolku vezměte a ještě za tepla ji dejte na bambusovou suši podložku a její pomocí omeletu trochu stlačte a zarolujte, aby byla hezky kulatá.

Omeletu můžete krájet takto na kolečka, ale i na hůzné hranoly, kužely a další geometické tvary.

Pak už zbývá jen nakrájet na kolečka, zakapat sójovkou a radovat se z toho, jak bezvadně vypadá a ještě líp chutná.

]]> https://www.provinilylanyz.cz/japonska-rolovana-omeleta-tamagoyaki-dle-lanyze/feed/ 0 https://www.provinilylanyz.cz/velikonocni-kohoutek-s-bylinkovou-nadivkou/ https://www.provinilylanyz.cz/velikonocni-kohoutek-s-bylinkovou-nadivkou/#comments Sat, 28 Mar 2015 21:51:11 +0000 http://www.provinilylanyz.cz/?p=136

Kohoutek s velikonoční bylinkovou nádivkou

Kohoutci (COQUELET – kohoutek, POUSSIN- mladé kuřátko) jsou většinou 4-6 týdnů staří a chovají se speciálně pro maso. Setkala jsem se s tím, že je řada lidí je k tomuto druhu drůbeže trochu nedůvěřivá, protože vedle svých antibiotiky nabubřelých a zesilaných drůběžích sousedů vypadají opravdu jinak – co do velikosti a především barvy. Čerstvé kuřátko nebo kohoutek má žluťoučkou barvu, celkově váží tak 300 – 500g a chuťově jim kuřecí maso z velkochovů nedosahuje ani po pařátky. Maso je navíc krásně měkké a šťavnaté. Výborně chutnají s různými sezónními nádivkami a v takovém případě vystačí jeden kohoutek pro 1-2 osoby v závislosti na jejich apetitu.

U nás doma se vždy na Velikonoce dělala nádivka s bílého pečiva, bylinek a slaniny. Nádivka poslouží jako příloha, ke kuřátkům si můžete ale dát salát z čerstvého špenátu, hráškové pyré nebo zeleninový salát.

INDEX LENOSTI: střední, mírně akční lanýž.

INDEX HLADU: střední, hlad ukojím asi za hodinu (nádivka cca 20 minut, pečení cca 45 minut)

Co je potřeba (pro 2 větší jedlíky nebo 4 na dietě):

2 kohoutci, případně jarní kuřátka (koupíte ve větším supermarketu nebo prodejně francouzských potravin)

2 plátky slaniny nebo pancetty

trochu čerstvého tymiánu, snítka rozmarýnu

sůl, pepř, trochu másla

Na nádivku:

asi 150g slaniny

jarní cibulka

3 housky nebo jedna francouzská bageta (ne úplně tuhá jak šutr, ale nemusí být úplně nejčerstvější)

3 veselá vejce

trochu mléka nebo smetany

muškátový oříšek, na špičku nože

bylinky, já použila: petržel kudrnku, hladkolistou petržel, tymián, pažitku, libeček. Prostě co nakosíte na zahradě nebo na balkoně, chutné jsou i kopřivy.

sůl, pepř.

Co s tím:

Kohoutky opláchněte a očistěte. Odsekněte spodní část křídel a kohoutka zevnitř a na prsou trochu nasolte. Odložte je na chvíli stranou.

Na pánvičce si opečte do křupava slaninu nakrájenou na kostičky. Poté, co se vypeče, přidejte na jemno nakrájenou jarní cibulku a chvilku restujte, vypněte sporák. Do mísy si nakrájejte na kostičky pečivo a podle stupně tuhosti pokropte mlékem, aby změklo. Přidejte slaninu s cibulkou, promíchejte, přidejte žloutky, nasekané bylinky a koření (nesolte zbytečně moc, nasolené máte i maso). Nakonec si z bílků vyšlehejte tuhý sníh a zapracujte ho jemně do nádivky.

Předehřejte si troubu na 190 stupňů. Kohoutky naplňte nádivkou, dejte je na pekáček na máslo, položte na každého z nich plátek slaniny, poházejte tymiánem a rozmarýnem, podlijte trochu vodou a dejte péct.

Za přibližně 45 minut (jsou malí, ale přeci jen s nádivkou potřebují na pečení delší čas), když mají zlatavou kůrku, vyndejte z trouby a užijte si tu slast.

Pečený kohoutek.

Veselé Velikonoce!

]]> https://www.provinilylanyz.cz/velikonocni-kohoutek-s-bylinkovou-nadivkou/feed/ 0 https://www.provinilylanyz.cz/quiche-aneb-slany-kolac/ https://www.provinilylanyz.cz/quiche-aneb-slany-kolac/#comments Mon, 09 Mar 2015 16:17:58 +0000 http://www.provinilylanyz.cz/?p=88

Pórkový quiche se slaninou

Francouzský slaný koláč quiche („kiš“) je dnes téměř nezbytnou součástí menu pražských bister a kaváren. Ani se není čemu divit – je jednoduchý na přípravu, skvěle vypadá a do náplně můžete nacpat téměř cokoliv, takže se hodí ke spotřebování toho, co zrovna zbylo v lednici. S teplým počasím přichází i čas pikniků, na které je quiche také ideální. Jednoduše – quiche potěší vždy a všude, teplý i studený, nezbývá než si ho upéct. Já dnes měla chuť na pórkový se slaninou.

INDEX LENOSTI: s koupeným těstem: líný lanýž, s domácím těstem: středně líný lanýž.

INDEX HLADU: nízký, svůj hlad ukojím brzy. Příprava a pečení trvá cca hodinu.

Náplň typického quiche lorraine se skládá jen ze slaniny, vajec a tučné smetany. Lorraine napovídá, že quiche má svůj původ v Lotrinsku. Což je možná pravda, označení quiche se prý vyvinulo z německého slova Kuchen (koláč).

Na dobrý quiche v první řadě potřebujete dobré těsto. Podle toho, zda se ho rozhodnete koupit v obchodě, kde ho seženete dokonce i rozválené na pečícím papíře, se mění index lenosti a také doba přípravy. Já doporučuji udělat si těsto domácí. Nejen, že ušetříte, ale celkově bude váš koláč chutnější.

Těsto je snadné, jde o poměr 2 dílů mouky, jednoho dílu másla a vejce.

Co je potřeba:

250g hladké nebo celozrnné mouky

125g domácího másla

jedno-dvě veselé vejce, záleží na jejich velikosti.

Trochu vody.

Do mouky přidejte studené máslo nakrájené na kostičky, přidejte vejce a případně vodu a prostě hňácejte, až uhňácáte hladké těsto. Zabalte do fólie a dejte alespoň na hodinu ztuhnout do lednice.

Pak z těsta vyválejte placku, která by měla být vysoká přibližně 3-4mm.

Předehřejte si troubu na 175 stupňů. Vaše těsto (kupované či domácí) vložte do koláčové formy vyložené pečícím papírem a vmačkejte do rohů. Vidličkou do něj udělejte pár dírek (aby při pečení odcházela pára), přikryjte další vrstvou pečícího papíru a posypte vrstvou nějakých luštěnin, aby se vám těsto při pečení nezvedlo. Já používám fazole. Sice už je po upečení nemůžete sníst, protože zvtrdnou, ale předpéct těsto na quiche bez náplně je potřeba, koláč je pak mnohem křupavější. Těsto pečte v předehřáté troubě asi 15 minut.

Fazole po pečení nemusíte vyhodit, dejte si je do sklenice a ke stejnému účelu, aby zatížily těsto, se dají využít opakovaně.

Než se vám těsto předpeče je čas vytvořit si požadovanou náplň. Já jsem dělala pórkový quiche a na něj potřebujeme:

1 větší pórek

asi 50 g slaniny nebo i víc, jak kdo má rád

150g čedaru

kyblíček créme fraiche nebo zakysané smetany

2 vejce

sůl, pepř

Na pánvi jsem si opekla snaninu nakrájenou na kostičky, vyndala ji stranou. Na výpek jsem přidala na jemno pokrájený pórek a s trochou vody podusila do měkka. Pak jsem vrátila slaninu zpět k pórku, dala vše do misky, promíchala se smetanou a vejci, osolila a opepřila.

Nalijte pak vše na těsto, zasypte strouhaným sýrem a pečtě na 175 – 180 stupňů tak 25 – 30 minut.

Quiche s trochou rukolového salátku s vinaigrette zálivkou.

Já mám nejraději quiche ještě teplý, ale dá se jíst i studený druhý den k snídani nebo si ho vzít s sebou na svačinu. Náplň v studeném stavu trochu ztuhne, takže se koláč dobře transportuje.

Místo pórku a slaniny můžete použít špenát nebo brokolici, jakýkoliv druh šunky, výborný je třeba quiche á la nicoise s tuňákem, hráškovými lusky a cherry rajčátky.

A nezapomeňtě na dobré víno a trochu salátu, až budete quiche servírovat.