Carpaccio z hovězí svíčkové

Hovězí carpaccio je v mnoha směrech geniální předkrm. V první řadě proto, že jeho přípravu zvládne i kdejaké vohráblo, když mu dáte do ruky správnou paličku na maso. A v druhé řadě proto, že je živým důkazem, že ty nejlepší věci vznikají vlastně úplnou náhodou.

Nevím, jestli je příběh o vzniku carpaccia pravda, ale každopádně je roztomilý. Prý v padesátých letech přišla do jedné benátské restaurace hraběnka, které doktor zakázal jíst tepelně upravené maso a všechny tataráky už jí lezly i ušima. A tak poprosila tamního šéfkuchaře, nějakého Giuseppe Ciprianiho, aby jí nachystal ze syrového masa něco netradičního. Ten vzal flák svíčkové a vytvořil první carpaccio, které paní hraběnku samozřejmě nadchlo (no ještě aby ne, že). A pak nadchlo i všechny ostatní hosty a postupně i všechny milovníky hovězího v Itálii, po celé Evropě a po celém světě. Pohádka by mohla končit větou „a pokud se neužrali, žerou ho dodnes“.

A proč carpaccio? Prý měl v době návštěvy paní hraběnky v restauraci zrovna v Benátkách výstavu Vittore Carpaccio – italský renesanční malíř, Belliniho žák, který nicméně vypadal spíše asketicky a tak pravděpodobně Giuseppe inspiroval spíše barvami jeho obrazů, než drsně vypadající Vittorovou sánkou z jeho autoportrétu. Nicméně se mi líbí, že i skoro pět set let po vaší smrti po vás někdo pojmenuje jídlo, to už je jedno proč.

Tak šup do nejbližšího dobrého řeznictví a hurá na tohle jídlo s krásným příběhem.

INDEX LENOSTI: líný lanýž

INDEX HLADU: nízký, příprava tak 15 minut.

Co je potřeba: 

asi 250g hovězí svíčkové (já kupovala v řeznictví Robertson, které doporučuju, ale seženete samozřejmě i jinde)

olivový olej

citronová šťáva

rukola

případně čerstvé žampiony nebo musím doporučit samozřejmě lanýže (dobrý je i lanýžový olej, pokud máte, dá se smíchat s olivovým na zálivku)

cca 100g parmezánu vcelku

mletá hrubozrnná sůl, mletý pepř

Nádobíčko:

malá dřevěná palička na maso, bez hrotů

potravinová fólie

Co s tím:

Některé recepty dělají carpaccio tak, že si maso okořeníte, obalíte fólií a dáte do mrazáku trochu zmrznout. Nevím, co je na tom postupu tak lákavého, protože zmrzlé maso se blbě krájí, pokud dáte plátky přes sebe, tak vám na talíři přimrznou k sobě a před servírováním je musíte nechat povolit. Kdo chce, klidně ať mrazí, já radši postup s paličkou.

Vezměte si flák svíčkové a odkrojte z ní tenké plátky, tlusté cca pár milimetrů. Položte si jeden na dřevěné prkénko, přetáhněte fólií a pomocí paličky zlehka přes fólii vyklepte do tenka. Fólii sundejte, maso rukama smáčkněte do hroudičky, opět přetáhněte fólií a znovu lehce paličkou vytvořte tenoučký plátek. Pokud chcete mít estetickou nádheru, můžete pomocí vykrajovátka okrojit okraje, já na to většinou kašlu, škoda masa.

Carpaccio v detailu

Na talíř si nakapejte pár kapek olivového oleje a plátek umístěte na talíř. Takhle si vyklepejte a na talíř naskládejte množství na jednu porci, takže třeba tak čtyři nebo pět plátků, ale záleží na vašem hladu.

Olej si smíchejte s trochou citronové šťávy, pokapejte s ním své carpaccio, osolte a opepřete. Na vrch natrhejte trochu rukoly a hoblinky parmezánu, případně ještě na plátky pokrájené žampiony nebo lanýže.

A teď už nezbývá, než se cítit jako hraběnka na dietě a užívat si to.